Hola hola, kdopak se nám to včera vrátil z dovolené?
Né že bych chtěla vám nějak nutit přehled celého týdne, ale třeba se někdy za rok, dva podíváme celá naše rodinka na tenhle článek a budeme vzpomínat ...
...

Celé to začalo 21.8.2010 brzkým vstáváním a pozdějším odjezdem na Hobby závody na Zálesí. Závody byly super, já jako hlavní fotograf :-D. Bohužel tenhle den měl i své mušky. Hned první soutěžící v druhé soutěži spadnul. Přijela sanitka a odjela pryč. Koník byl v pořádku, ale dnes jsem vedla rozhovor s dotyčnou jezdkyní, která je na lůžku a nemůže se ani pohnout. Ale i tohle patří k tomuto sportu. (Na fotce Denisa Cetényiová a Valentina - 2.místo ve 3. soutěži)

Pak byla dlouhá cesta do autokempu Dolina v jakési prdelce Ludvíkov u Vrbna pod Pradědem. Od našeho města Dvora Králové nad Labem vzdálená přes 170 kilometrů. Cestou jsme měli různé zastávky. Ale jen jednou jsme nezastavili na záchůdek a cestovali jsme na přehradu Pastviny.
Pak konečně do Autokempu. Kdybych řekla, že ta cesta byla v pohodě, asi bych lhala, protože mě brácha zase tak vytočil, že jsem prostě slzičky nezadržela ... cestou jsme jeli kolem Hanušovic, kde se údajně má nacházet hřebčín Pretoria, ale prostě jsme ho nenašli.

Hned druhý den jsme se vydali na nejobtížnější tůru. Cesta byla směřována na Praděd, nejvyšší horu Moravy. Ta cesta ... samozřejmě napíšou 1,5 km, ale kéž by ... na fotce je Malý děd, od parkoviště vzdálený 3 kilometry. 3 kilometry ... do prudkýho kopce. Cesta trvala nejmíň 2 hodiny a všichni jsme toho měli plný zuby! :-D Ale na Praděd se ještě půjde další 4 kilometry ...

Po dlouhé a namáhavé cestě jsme po několika dalších hodinách byli pod Pradědem, jak je vidět na fotce. Zastavili jsme se na oběd na chatě Švýcarna. Každej si dal párek, něco k pití a "hurá" na Praděd. Chvilku po pořízení fotky se ozval hlasitý, šílený zvuk. Úplně to trhalo uši. A najednou perda! Dvě stíhačky proletěly jen kousek nad námi. Vy tam ze zěmě by jste viděli jen ty bílé čády xD. Na Pradědu jsme vyjeli výtahem na vrcholek té věže a pak šlapali zpátky k autu.


Den na to jsme se stavili v městečku Bruntál. Jelikož si moje sestřička Pája udělala z bot žraloky, museli jsme koupit nové botičky. Rovnou jsme se stavili v krytém bazénu, kde měli houbičky, vodovády, divokou řeku a další pěkné atrakce, nechyběl ani tobogán. Potom jsme ještě putovali na zámek Bruntál (1. fotka), tam jsme si obešli zámeckou zahrádku a šlapali zpátky do autíčka a do Autokempu.

Další den jsme se vydali do města Jeseník. Cestou jsme jeli přes malé městečko Světlá, kde se údajně nachází stáj U Železníka. Prý tam žil Železník a ještě dnes tam účinkuje J. Váňa starší. Našli jsme stáje, našli jsme tréninkové prostory a v dáli jsme i viděli výběh s dvěma hnědýma tečkama. Dovnitř jsme se ale neodvážili :-D Pak jsme dorazili do jeseníku. V Inf. centru jsme se dozvěděli že nedaleko tohoto velkého města sídlí ranč Orel s jízdou na koni. Projeli jsme se na koníkách a jelikož mě má mila rodinka zase pěkně vynervovala, na truc jsem nevyfotila ani jednoho koně xD. Bylo jich tam nejmíň 20. Krásných Quarterů ...

Nedaleko ranče Orel se nacházejí dvě jeskyně. Jedna Jeskyně na Špičáku (fotka), kde se údajně nacházel i J.A.Komenský a po Bitvě na Bílé Hoře se tady schovávali husiti a někdy i němci. Bylo zde spousty maleb a úzkých chodeb. Tato jeskyně byla krátká a bez krápníkové výzdoby. Krápníky totiž již za husitských dob rozprodávali.
Z druhé jeskyně žádné fotky nemám. Už se mi nechtělo platit dalších 30Kč za foťák. Ale tahle jeskyně byla opravdu pěkná. Nechyběla zde krápníková výzdova, malá jezírka a dokonce je tady krápník zvaný Srdce, ten plní přání. Vyplního během roku. Podmínkou ale je, že rok a den si ho musíte pamatovat a nikomu ho nevyzradit. Přála jsem si ... ale nikomu to neřeknu :-D.

V Jeseníku jsem si koupila krásného Schleicha valáška :-D.

Ve středu jsme konali cestu na hrad Sovinec. Cestou tam jsme ve výbězích viděli koníky a stovky krav. Nejvíce mě ale zaujal nádherný býk a musela jsem přemluvit rodinku aby jsme se tam cestou zpátky stavili a toho býka si vyfotili. Ve stejném výběhu s ním byla i jedna krásná Appaloosa a ještě další pěkný Quarter :-)
Pak jsme dorazili na Sovinec (fotka), prohlídka, oběd ... však to znáte. Bohužel mi tam téměř došla baterka u foťáku ... Asi v polovině prohlídky na hradě jsem ho vypla a šetřila si baterku na bejka :-D. Hrad byl moc pěkný. Zatím co já se cpala párkem v rohlíku jako moje sestřička, máma měla klobásu a brácha langošem, táta se vydal na Expozici Německého řádu taktéž na hradě Sovinci. Pak se vrátil celý nadšený a ještě po cestě k bejkovi o tom vyprávěl :-D.


Zastavili jsme u výběhu bejčka. Všechny kravičky ležely. Teda, byly tam jenom 4. Jeden vůl, jedna kráva, jeden bejk a jedno telátko. Ten voleček na nás hezky koukal, bez rohů, ale taky tak krásně macatej jako bejček. Pak jsem si vyfotila toho bejka (1. foto). Nejdřív byl taky v pohodě, ale já s červeným tričkem ... pozdějc na nás začal fůnět xD. No a pak jsem si všimla roztomilého telátka. Leželo tam vedle maminky. Po chvíli se postavilo ... takový neohrabaný, určitě ani měsíc nebylo starý. Sotva to udělalo pár krůčku a zase leželo na zemi.
Bohužel ani Quarter ani Appaloosa nebyly v dohledu.

Cestou ze Svince a od býka jsme měli na plánu Slezkou Hartu ... obří vodní nádrž. My jsme ji objeli velkým obloukem a prohlédli si až přehradu. Jako zajímavost jak je Slezká Harta veliká vám sem dám mapku. Červeným kolečkem je označené místo, na kterém byla pořízena fotka nahoře.


Při cestě zpátky do Autokemu jsme narazili na velikánský :-D výběh s koníčkama. Asi 4 Haflingové, 2 hříbátka a další koníci. Jeden černej koník byl slepej :-(. Pastvina byla tak velká, že jsem ty bílé tečky vzádu opravdu fotit nechtěla. Naštěstí někteří koníci přišli až k nám. Vedle maminky a za tím Palominem se nachází hříbátko xD. Pak za ním Hafling a pak ještě takovej krásnej koníček. (Ostatní fotky koníčků později naleznete na rajčeti)

Ve čtvrtek byl na plánu náš poslední výlet. Parkoviště v Karlové studánce a pak "hurá" šlapáme na Ovčárnu.
Hodně času jsme strávili v Karlově studánce ... v lázeňském městečku. Poprvé jsem vyzkoušela samospoušť a celá rodinka jsme se vyfotili před Pitným pavilonem, kde si táta natočil tu Lázeňkou vodu (Pak nám nafukoval stan xD).
Když jsme pak spatřili ceduli "Ovčárna 6km" táta se mnou a s malou ségrou jsme jeli nahoru autobusem. Na ovčárně jsme pak na bráchu s mámou čekali pěkně dlouho. Pak námvyprávěli tu příšernou cestu ... po kamenech brodit řeku, stromy přes cestu, děravé mosty a žepříky přes sráze s tááákovýhlema dírama :-D. Po obědě jsme se vydali zpět.

Po dvou kilometrech se naše pětičlená skupinka rozpůlila. Táta s bráchou se vydali tou obtížnou trasou, kterou šli nahoru a my, holky jsme se vydali tou druhou, lehčí. Ale stejně po cestě byly velké nástrahy, jak je vidět na fotce.

Ušli jsme 2km a naše skupinka se opět sešla. A další pokus o samospoušť. Od leva brácha (17), já, máma, ségra (7) a táta. Asi nemusím jmenovat náš batoh :-D. Bohužel tenhle výlet udělal z téhle dovolený tu nejhorší kterou jsem zažila. Nedala jsem si foťáček přes krk, najednou křup ho a je na zemi. Říkám "Je to dobrý", ale když chci fotit .... displej v ***. Oprava nejmíň 2000, tak přemejšlíme jestli rovnou nekoupit celý tělo :-( Ale tohle je u mě jako denní chléb ... já jsem takovej *** moje nejmilejší věc na světě a já to takhle po**

A tohle už je v den odjezdu. Zatím co máma s tátou a ségrou vyklízeli stan a připravovali oběd, já s bráchou jsme šli nafotit krávy (byla tam jedna kráva jinak samý volečkové). Ale místo fotek krav sem dám fotku jedné pěkné veverky :-).
Samozřejmě víc fotek se potom objeví na Rajčeti. Zatím jsem zmenšovala jenom tyhle. 20 z 800 fotek xD

















Tak to doufám, že ta holka bude v pohodě, chudák, jnak co takhle čtu tak ta dovolená musela bejt fakt suprová, krom toho foťáku..A hlas ti dám!