close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Černá přede mnou, černá za mnou 16.

30. července 2010 v 16:06 | Tofene |  Černá přede mnou, černá za mnou
Černá přede mnou, černá za mnou


Cestovali jsme lesem a hledali jakoukoliv stopu po predátorovi. Ticho a tma. Dva naši přátelé. Ticho prozradí nepřítele. Tma ukáže jeho svítivé stopy. Měsíc osvětloval vrcholky stromů. Už téměř v úplňku. Brak se podíval vzhůru. Podíval se svým smutným pohledem jako nikdy jindy. Věděl to samé jako já. Při úplňku nastane proměna. Proměna, která nám oboum má změnit život. Tedy pokud dřív neporazíme vlkodlaka. Už jednou smrt Brak oklamal, tentokrát je to však jiné. V ten okamžik, kdy se měsíc poprvé celý objeví na obloze, tehdy jeho duše zahyne. On však bude žít dál ... bez své duše.
Nebylo to tak jednoduché jak se zdálo. Brak cválal ze všech sil za jeho hlasem. Rzatan však zmizel. Nenechal po sobě žádnou stopu. Jakoby tu nikdy nebyl. Hřebec brzy začal ztrácet síly, rychlost i svou jindy přebytečnou energii. Vraník si odfrkl a sklonil hlavu k zemi. Zastavil. Očichal jehličí pod sebou. Hluboce si oddechl. Znovu se dal do pohybu. Za chvíli se však znovu zastavil. Vysoko zvedl hlavu a našpicoval uši. Tiše jsem naslouchala. Pak jsem to zaslechla. Kočár. V dáli zařehtal kůň a druhý si odfrkl. Dvouspřežník. Zvuk kol se přibližoval a s ním se v dáli objevilo světlo luceren připevněných na bryčce. Stáli jsme blízko u silnice. Zatahala jsem za otěž a Brak začal couvat. Lidé by nás neměli spatřit. Schovali jsme se za pár mohutných stromů a vyčkávali. Brzy se na prašné cestě objevili dva ryzáci zapřahaní do čtyřkolového kočáru, bryčky. Vepředu seděl kočí a za ním se pod stříškou schovával mladý pár s vysokým psem. Doga. Zavětřila a pohldla do lesa naším směrem. Začala štěkat. Ozval se hlas kočího: "Ticho! Kdo ví, co se tady schovává." z pod stříšky promluvil další muž: "Něco tam určitě je. Měl by jste zastavit a prozkoumat to." kočí zatáhl za opratě a ryzáci zastavili. Čekala jsem nejhorší. Muž se ale jen bojácně podíval do černho lesa. "No tak, čeho se bojíte." znovu promluvil muž pod stříškou. "Copak jste neslyšel pověsti o zdejším kraji? Ne nadarmo se tomu říká vlkodlačí údolí." "Vy snad budete věřit povídačkám?". Brak sklonil hlavu a ještě zacouval. Vlk však vykročil vpřed. Nespouštěl oči ze psa. Potichu zavrčel. Pak ještě hlasitěji. Oháňka se mu třepotala sem a tam a nechtěla přestat. Doga se celá zachvěla. Né strachem. Každou chvíli chtěla vyskočit a vtrhnout za námi. Vlk opatrně zacouval. Zvedl hlavu a napjal hrdlo. Ozval se hlasitý zvuk, který nikomu nebyl příjemný. "Vlci, to není dobré." kočí práskl bičem do koní a ti se rychlým klusem vydali pryč.
Jakmile zmizeli za stromy, vydali jsme se po cestě. Snad narazíme na místo, kde jsme Rzatana viděli naposledy.

Oddělovač
« Předchozí díl                                                                                                    Další díl »

Toto je předposlední díl.

Chceš si přečíst předchozí díly?

Přeji příjemné čtení
 


Komentáře

1 Lorry Lorry | Web | 30. července 2010 v 18:41 | Reagovat

tý jo :) další úžasný díl ;) paráda :)

2 MaRkéTa MaRkéTa | Web | 30. července 2010 v 19:46 | Reagovat

úžasné. Píšeš opravdu nádherně! ;-)  ;-)

3 vrania vrania | Web | 31. července 2010 v 17:54 | Reagovat

fúha...napínaš až do konca =) som zvedavá ako to dopadne...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.