
Zlatý kotouč se znovu přehoupl přes kopce a jeho místo zabrala Luna. Luna, která brzy měla dorůst vúplněk. Za úkol každé toto období dostává proměnit ty, kteří mají být proměněni. Sledovala jsem tohoto přítele. Nebyla jsem však jediná, která v něm viděla úžas. Vlk. Seděl a sledoval jeho přítele v samotě. To ho spojovalo s vlkodlakem. Rzatan i vlk pozorovali měsíc a žasli nad jeho krásou. Viděli v něm družku, bílou družku, která jim měla ukázat cestu ke světlu.
Vyšplhala jsem na hřbet vysokého vraníka. Vyrazili jsme. Na písčité silnici se stále rozvaloval vrak převrácené Laurin & Klement. Brak sklopil uši. Z toho místa se rozléhal nesnesitelný pach, který odrazoval vše živé. Podívala jsem se lépe na to místo. Rychle jsem pobídla koně do klusu a mířili jsme pryč. To co jsem spatřila bylo nadmíru odporné. Sledovali jsme stopy vedoucí od auta. Měsíc nám ukazoval cestu. Brak se hnal cvalem a za sebou jsme slyšeli tiché pošlapování černé chlupaté koule. Vlk nebyl zcela černý, na hrudi se nacházelo pár bílých chlupů, které nebyly na první pohled znát.
Hřebec napínal svaly a každým cvalovým skokem byl rychlejší. Náhle se mi udělalo nevolno. Přestala jsem si užívat nádherné jízdy a pevně sevřela otěže a koňský hřbet. Brak našpicoval uši a zpomalil. Začala se mi motat hlava. Svaly povolily a upadla do bezvědomí.
Brak ucítil na krku tělo své přítelkyně. Zastavil a otočil k ní hlavu, však né dostatečně. Sklonil hlavu k vlku. Řekni mi, příteli. Kde najdeme nejbližší vesnici? Vlk naklonil hlavu na stranu a zapřemýšlel se. Pak zvedl čenich a začichal. Nevím Braku, nejsem tak dobrý na pamatování. Myslím, že by člověk mohl být na sever. Brak pohlédl k severu a pak na vlkodlačí stopy. Pak si odfrkl rozhlédl se po okolí a zatočil k severu. Opatrně našlapoval. Drž se Gilli. Brzy najdeme pomoc. Zrychlil do cvalu a snažil se na sobě udržet vzácný náklad. Už cítil. Blíží se k člověku, který jim jistě pomůže.

Chceš si přečíst předchozí díly?
Přeji příjemné čtení
















tý jo pěkné takové tajemné