close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Černá přede mnou, černá za mnou - 11.

1. června 2010 v 18:54 | Tofene |  Černá přede mnou, černá za mnou
Černá přede mnou, černá za mnou


Kotouč měsíce objehl znovu na konec oblohy a zmizel za vysokými Alpami. Slunce zastoupilo místo vládce nebe a stal se den. Usnula jsem, usnula jsem hlubokým spánkem.
Zdál se mi krásný sen. Poletovala jsem s Brakem po loukách, jako jsme to dělali před lety. To byl ještě mladý, jeho hříva byla mnohem kratší než-li dnes, byl menší. Běhali jsme takhle po loukách. Najednou na nás vybafl vlkodlak. Ucítila jsem polechtání na obličeji. Otevřu oči. Vyděsím se. Brak! Rychle jsem vstala a popadla dýku. Dokážu ho zabít? Ne. Sklonila jsem ruku a pohledla do vlkodlačích očích. Nebyly tak děsivé. Koukaly na mě moudře a upřímě. Byla už noc. Vlk seděl klidně a sledoval nás. Překonal Brak kletbu? Je v pořádku?

Gilli, to jsem já. Snažil se hřebec sdělit své přítelkyni. Člověk však nerozumí řeči zvířat. Kéž by. Chtěl by jí toho tolik říct. Proč je svět tak nespravedlivý. Proč mi nerozumíš. Chtěl bych ti toho tolik říct ... Vraník udělal krok vpřed. Dívka udělala krok vzad. Natáhl krk. Kýval s hlavou nahoru a dolu. nahoru a dolu. Já ti neublížím.

"Co tu děláš. Co mi chceš říct?" má duše mě chtěla donutit natáhnout ruku a dotknout se jeho hebkých nozder. Mysl a skutečnost mi to však zakázala. Ne! Nesmím. Odejdu pryč a nebudu si ho všímat. Otočila jsem se a udělala krok. Další krok. Zmizela jsem za stromem. V mžiku se však Brak objevil přede mnou. Otočila jsem se a chtěla před ním utéct. Kůň mi však vždy skřížil cestu a nedovolil. Předváděl svůj honácký trik. Když jsme ještě pracovali na ranči, scháněli jsme společně ovečky. Tahle práce mu šla. Bavila ho.
Byl tak blízko. Stočilo jen trošičku natáhnout ruku a dotknout se ho. Všechno bude jako dřív. Až na ty jeho oči. Ty ho zrazovaly. Překonala jsem mysli a skutečnost. Poslechla jsem duši. Natáhla jsem ruku. Dotkla jsem se hedvábného nosu. Pak líce. zavřela jsem oči, popadla vraníka kolem krku a obličej schovala v dlouhé, hedvábné hřívě. Začala jsem břeče. Né smutkem, ale štěstím. Štěstímm, že je Brak opět se mnou. Tedy alespoň doufám ...
Oddělovač
Chybí ti předchozí díl k přečtení? Čteš ČPMČZM poprvé?
Vyber si část a čti :-)

Přeji příjemné čtení
 


Komentáře

1 vrania vrania | Web | 1. června 2010 v 21:37 | Reagovat

tak sa prehrabávam blogmi, kliknem na tvoj a tu ĎALŠIA KAPITOLA!!! hneď som sa pustila do čítania =) už sa teším na ďalšiu =D

2 /SweeThy./ /SweeThy./ | Web | 1. června 2010 v 22:12 | Reagovat

To rychle utíka,čtu  a nejdnou koukám že už to je 11.díl = )

3 hoRsiE *affiiiQ* hoRsiE *affiiiQ* | Web | 2. června 2010 v 15:54 | Reagovat

jupíí.. moc zajímaví.. :) těším se na příští díl.. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.