
Jsme v pasti! Již není šance na útěk. Rzatan nás doběhl. Vlk začíná ustupovat, schovává se za silné rousnaté nohy hřebce. Ticho, již žádný hluk. Jen ticho a tma. Nyní, naši nepřátelé. A měsíc? Ten nám nedokáže pomoci. Jsme sami, úplně sami.
Rychlý pohyb. Vlkodlak! Mohutný skok. Koňský ryk. Rzatan se hluboce zakousl do Brakova hrdla. Pod náporem jeho síly fríský hřebec padá k zemi. Já s ním. Vraník volá opomoc, snaží se z pevného a hlubokého sevření vytrhnout. Šahám po dýce. Opasek je prázdný. Musela mi při útoku upadnout. Už ji vidím. Leží pod Brakovým tělem. Kůň se zmítá a snaží se dostat ze sevření čelistí. Ty ale drží pevně. Vraník kope všude kolem sebe. Trefa! Rzatan zakňučel a pustil. Rychle jsem popadla dýku. Vlkodlak pohlédl na mou ruku a podrbal se na paži, na ráně, kterou způsobila prazvláštní slitina. Dívali jsme se jeden na druhého. Sledovali každý pohyb svého protivníka. Chodili jsme v kruhu jako zápasníci v ringu. Kdo zaútočí?
Brak se přestal kroutit v bolestech. Ležel nehnutě na zemi a krvácel. Žil! Trup se zvedal nahoru a dolu. Nahoru a dolu. Jak dlouho ještě vydrží? Nyní jsem však upírala pohled jen a jen na vlkodlaka.
Rzatan! Ten zaútočí první! Mohutný skok. Skrčím se. Vlkodlačí hnáty mě sevřeli v objetí. Cítím bolest na rameni. "Jau!" vytrhla jsem se z jeho sevření a dýkou máchla za sebe. Rzatan zavyl. Otáčím se. Rána. Padám k zemi ...

Chybí ti předchozí díl k přečtení? Čteš ČPMČZM poprvé?
Vyber si část a čti :-)
Přeji příjemné čtení
















smutný =( Chudák frísáček