close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Černá přede mnou, černá za mnou - 5.

11. dubna 2010 v 16:43 | Tofene |  Černá přede mnou, černá za mnou
Černá přede mnou, černá za mnou

Co se přihodilo?
Dívka pronásleduje vlkodlaka. Přes noc spí a v noci tryskem sleduje svítící stopy na svém koni Brakovi. Sebou nese Tříkovou dýku, která jediná může vlkodlaka zabít. Jedné noci se však k nim připojí i černý vlk, zraněný, toužící po vlkodlačí smrti. Vlk se stal jejich stopařem. Vlkodlak napadl vesnici. Malý černý přítel je dovedl až k němu. Nyní stojí dívka tváří v tvář svému osudu. Jak skončí zápas. Kdo zemře. Kdo bude žít.

Oddělovač

Rzatan stál jako přikovaný. Ocas se mu kroutil sem a tam. Sem a tam. Dívala jsem se mu do očí. On se ale mému pohledu vyhýbal. Má strach? Stále sledoval Braka a Brak sledoval vlkodlaka. Hřebec měl velké štěstí, že ho vlkodlak nekousl. Kdyby se to stalo. Nevím. Lidé se mění ve vlkodlaky po kousnutí. Ale zvířata? Zdivočí? To se v bájích nepíše. Nikdo neví, co se stane. "Rzatane! Braka nech být! Bojuj se mnou." řekla jsem rázně. Vlkodlak se na mě opět podíval. Chvíli přemýšlel. Pak se ozval hluboký hlas: "Mám zápasit s dítětem? Nejsi na to příliš mladá?". Jeho narážka mě šokovala. Nevydí ve mě vhodného protivníka? Začal se ve mě hromadit vztek. Náhle se za mými zády někde v dálce ozval hlas trubek. Kavalérie! Vesničané dali vědět vojsku, které mělo tábor nedaleko. Z kavalérie má vlkodlak ztrach. "Nevidíš ve mě vhodného protivníka? Bojíš se kavalérie?" Rzatan nereagoval. Ohlédl se. V dáli se ozvalo řehtání kavalérijních ryzáků. Vlkodlak vysoko vyskočil a přelétl mi přes hlavu. Natáhla jsem paži s dýkou. Ozvalo se zakvílení. Tříková dýka prořízla tvrdou černou srst a zpúsobila Rzatanovi bolest. Na chvíli zastavil. Ohlédl se. Podíval se mi do očí. Je rozhodnuto. Nyní jsme si rovni. Příště se boji nevyhne. Znovu se Rzatan otočil a pomalu mizel v dálce. "Braku!" hřebec ke mě přiklusal. V rychlesti jsem mu vyskočila na hřbet. Sevřela jsem otěže a chytla se hřívy. Paty se dotkly koňských slabin a v trysku jsme běželi za vlkodlakem. Ohlédla jsem se. Vlk běžel za námi. Na cestě, na které jsme před chvílí ještě stáli, se shromáždilo jezdectvo. Generál hleděl naším směrem. Pojedou za námi? Ne. Generál zavelel k cestě zpět. Nyní jsme znovu běželi po svítících stopách vlkodlaka ...
 


Komentáře

1 Nikuška-Koně Nikuška-Koně | Web | 11. dubna 2010 v 16:46 | Reagovat

ikdyž čtu tento příběh poprvé zaujal mě je to napínavé :-)

2 Tes.s Tes.s | Web | 11. dubna 2010 v 16:48 | Reagovat

Už bych si ten příběh měla přečíst od začátku :D
Vždycky mě někdo vyruší :D :(

3 Tes.s Tes.s | Web | 11. dubna 2010 v 16:58 | Reagovat

Má to super děj :) V životě by mě něco takového nenapadlo ;) Těším se na další :)

4 vrania vrania | Web | 11. dubna 2010 v 20:44 | Reagovat

super =D strhujúci dej =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.