
Co se přihodilo?
Dívka pronásleduje vlkodlaka. Přes noc spí a v noci tryskem sleduje svítící stopy na svém koni Brakovi. Sebou nese Tříkovou dýku, která jediná může vlkodlaka zabít. Sleduje je však černý vlk, který taky touží po vlkodlačí smrti. Dívka se proto rozhodla spolčit se s vlkem a netvora zabít společně. Vlkodlak si získal náskok. Dívka se svým hřebcem budou muset putovat i za blížícího se dne.
"Tiše Braku. Lidé. Nesmějí nás zahlédnout!" pošeptala jsem hřebci do ucha. Slunce se již vyhouplo na oblohu a na zemi nebyla ani jediná drobná vlkodlačí stopa. Už půjdeme spát. Sesedla jsem a zavedla vraníka do křoví. Tam pomalu lehl a po chvíli usnul. Dnešní noc mu dala pořádně zabrat. Skrčila jsem se. Po pěšince prošel mladý pár vesničanů. Nás si ani nevšimli. Opřela jsem si hlavu o koňské tělo. Ale ještě než jsem stihla usnout. Do křoví vlezl i černý vlk. Upřímě mě sledoval. Naše pohledy se dotkly. Chtěl se k nám připojit. Mírným hlasem jsem tedy řekla: "Můžeš." Můj pohled se svezl na vlčí zranění. Pomalu jsem natáhla ruku. Vlk zavrčel. Bál se mě. Šeptem jsem na něj promluvila a rukou jsem se stále přibližovala. Dotkla jsem se jeho uší. Jemně jsem ho pohladila po hlavě. Vlk mě přestal hltat pohledem a přitulil se blíže. Znovu jsem ulehla na Braka. Tentokrát ale s vlkem na klíně.Slunce přešlo přes hory a ze dne se stala noc. Ze snění mě probudil Brak. Již byl čas. Ospale jsem se rozkoukávala po okolí. Tma nás obklopovala. Z ospalosti mne ale vyvedl vlkodlak. Znovu zavyl. Vlk sedící opodál toužebně pohlédl na měsíc. Ušima zbystřil vlkodlaka. Napjal hrdlo. Polk. Vlk se zachvěl a hlasitě zavyl. Chvíli nastalo ticho. Pak se v dáli ozval další vlk. Pak další. V lese jsme nebyli sami, ale to je mi moc dobře známé.
Vyskočila jsem na koňský hřbet. Uchopila jsem otěže. Vychýlili jsme se z cesty. Stratili jsme stopu. Musíme si pospíšit. Jistě nebudou daleko. Opustili jsme bezpečný úkryt. Brak nastražil uši, zbystřil zrak a zaostřil své čichové buňky. Pak se ale otočil na vlka. Probodl ho pohledem. Černé zvíře nás klusem objehlo a začalo čmuchat po zemi. Sledovali jsme ho krok po krůčku. Po nějaké chvilce vlk zavyl v úspěch. Našel stopu. Ta nás zavedla znovu na svítící pěšinku. Dotkla jsem se koňských slabin. Brak se nenechal dál pobízet a tryskem se vydal na cestu. V patách jsme měli černého vlka.
















krásne to píšeš =) som zvedavá, čo sa im prihodí tentokrát